NEVER MISS A THING

  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon
  • White YouTube Icon
© 2019 by Lilien Buresova 
  • Lillypad

Moje studium v Sydney

Updated: May 9, 2019




Když jsem v roce 2014 odjížděla do Irska, tak by mě ani ve snu nenapadlo, jak se můj život změní. Kdybyste se mě tehdy zeptali, kde se vidím za 5 let, Austrálie by mě určitě nenapadla. Jakmile ale člověk jednou okusí hru jménem život, tak není návratu. O půlroční pobyt v Irsku, dvě návštěvy Austrálie, pracovní pobyt v Americe a dokončení vysoké školy později sedím hlavou vzhůru a píši článek o studiu v Sydney. Podle čeho jsem si vybírala školu, kdo mi pomohl a jak jsem byla s kurzem spokojená se dozvíte na následujících řádcích.


Studentská víza jsou velkou vstupní branou pro lidi ze všech koutů světa a neméně pro nás Čechy a Slováky. Mezinárodní studenti jsou popravdě velmi významným článkem australské ekonomiky, v minulém roce přispěli neuvěřitelných 32 bilionů dolarů, což mi připadá jako opravdu velké číslo. No a našli byste tam i pár desítek tisíc dolarů z mojí kapsy.


Mezinárodní studenti si mohou zvolit z velké škály australských měst, nejrůznějších úrovní studia a samozřejmě ze stovek a stovek oborů. V první řadě byste se měli zamyslet, co byste rádi studovali, protože ne v každém městě je stejný výběr. Já osobně jsem se rozhodovala mezi Brisbane a Sydney. Brisbane mě napadlo kvůli nižším nákladům na život a lepšímu počasí, ale nakonec jsem vsadila na jistou kartu a šla jsem do pro mě známého Sydney.


Jak jsem si vybírala školu

V roce 2014 jsem si řekla, že bych ráda odjela do Austrálie na Work and Holiday víza. Měla jsem před sebou tři roky studia, a tak mě ani nenapadlo, že je do té doby nestihnou schválit. Když se usmálo štěstí na Slovensko, měla jsem před sebou stále rok školy. Státnice se ale pomalu blížily a víza stále nic. Svůj sen jsem oddalovat nechtěla, na řadu tedy přišla improvizace.


Jak jsem již výše zmínila, první jsem se zamyslela nad městem, kde bych ráda žila. V prvních chvílích jsem byla celkem otevřená čemukoli. Studenti nejčastěji volí Sydney, Melbourne, Perth, Brisbane, Gold Coast, Cairns, ale samozřejmě i jiná města jako Adelaide, Hobart a tak dále. Moje rozhodnutí významně ovlivnil fakt, že jsem v Sydney byla již dvakrát, a tak mi stěhování se na druhou stranu polokoule nepřipadalo tak strašidelné. Už jsem tam měla i nějaké známe, kteří mi byli ochotní pomoc, a to se rozhodně počítá.

Dalším důležitým aspektem je zvolení úrovně studia. Samozřejmě, že jsem si mohla zvolit levnější školu, která není na terciální úrovni, jenže já jsem do Austrálie nechtěla pouze na chvíli, já jsem tam chtěla žít. Na zvolení školy jsem se tedy musela dívat úplně z jiného úhlu pohledu. Protože jsem si chtěla zajistit kvalitní život do budoucnosti, tak jsem se rozhodla pro magisterské studium. Po dvou letech studia bych měla nárok na Graduate visa, která by mi v mém případě umožnila pracovat dva roky bez omezení. Studium a dva roky pracovních zkušeností by mi zajistily dostatek bodů na potencionální sponsorship. To byl plán.


Faktor číslo tři, ne méně důležitý, byly finance. Poplatky pro mezinárodní studenty jsou vyšší než pro místní, navíc musíte platit za každý semestr předem. Za vlast bohužel padly školy jako University of Technology Sydney nebo University of Sydney. Do posledního výběru se dostaly Torrens University Australia a International College of Managament Sydney tzv. ICMS. Obě s cenou okolo 40,000 AUD.


Pomoc agentury

V té chvíli přišla na řadu pomoc agentury. Zde bych na vás ráda apelovala, pokud si myslíte, že potřebujete komplexnější pomoc, což vysokoškolské studium rozhodně vyžaduje, zvolte větší a osvědčenou agenturu. Já jsem oslovila začínajícího agenta, na kterého jsem dostala doporučení. To byla ale velká chyba, protože tohle na něj bylo ještě moc. Uteklo pár měsíců a datum mého odjezdu se nelítostně blížilo. Já neměla ani víza, ani zkoušku z angličtiny a ani školu. V té chvíli jsem začala panikařit, a tak jsem oslovila G8M8. V e-mailu jsem jim vysvětlila situaci a poukázala na šibeniční termín, který byl sotva pár týdnů. V G8M8 mě upozornili, že víza možná do odjezdu nestihnu dostat, ale že se pokusí ze všech sil. Pak už se vše dělo ráz na ráz. Již za pár dní jsem byla na cestě do Prahy na zkoušku z angličtiny (kterou mi v agentuře zařídili namísto IELTS a ušetřili mi tak tisíce korun), obdržela jsem nabídku „na míru“, posílala jsem peníze na školné, zdravotní pojištění a odesílala žádost o víza.


Semestr začínal až v únoru, ale já měla letenku již na září. V agentuře mi tak zařídili 10titýdenní studium akademické angličtiny, následované dvěma měsíci prázdnin před začátkem školy. Ani jsem se nenadála a už jsem seděla v letadle, no a v té chvíli, když jsem byla v oblacích jsem obdržela má studentská víza. Takhle úžasná zpráva na mě čekala po připojení se na internet v bytě na Dee Why. Moje velké díky opravdu patřilo a patří Petrovi a Andree v Sydney, Martinovi v Praze a celému týdnu, protože dokázali opravdu nemožné.


Jakou školu jsem zvolila

Jako velká fanynka Harryho Pottera, který mi byl po boku již od útlého dětství, jsem prostě musela zvolit ICMS – Castle On The Hill, který mi tak strašně připomínal Hogwarts (Bradavice). Škola byla navíc na Northern Beaches, konkrétně na Manly, což je jedna z nejkrásnějších oblastí v Sydney a zároveň místo, kde jsem žila při mé první návštěvě Austrálie. Vybírala jsem z oborů Master of Management a Master of International Business, rozhodnout jsem se ale mohla až po prvním semestru. Obory jsou v podstatě MBA s trošku jiným jménem.


ICMS má svou vlastní školu angličtiny, tzv. ASPIRE Institute, kde jsem strávila prvních 10 týdnů, které byly zaměřené na přípravu na vysokoškolské studium. Co si pod tím představit? Prezentace na odborná témata, psaní esejí, akademická slovní zásoba a tak dále.

Průběh studia

Začněme tedy s Angličtinou. Ceny jazykových kurzů začínají někde okolo 170AUD za týden, v tomto případě ale platí, že s cenou stoupá kvalita, a tak bych doporučila zvolit školu s dobrým hodnocením. Já jsem na výběr neměla, ale Aspire Institute je kvalitní škola, kde jsem platila 239 AUD za týden. Výuku jsem měla od pondělí do čtvrtka, od 9 ráno do 4 odpoledne. Žádné jiné variace nebyly možné. Jak můžete sami vidět, škola je celkem full on a zabere vám skoro stejně času jako práce na plný úvazek. Většina jazykových škol si přísně hlídá docházku, a tak si ty hodiny ve škole budete opravdu muset odsedět. V ASPIRE Insitute se nás ani nestyděli zahalit spoustou domácích úkolů, domácí přípravou na prezentace a psaní esejí… nebudu vám nic nalhávat, nemohla jsem se dočkat, až bude těchto 10 týdnů za mnou.

  • Pozitiva

Škola má úžasnou lokaci hned naproti Manly Wharf, od vody jste tedy doslova co byste kamenem dohodili. Všichni vyučující byli nejenom rodilý mluvčí, ale také Australané (slyšela jsem, že na některých školách vás učí například lidé z Latinské Ameriky anebo jiných koutů světa, kde angličtina není prvním jazykem).

  • Negativa

Možná jsem měla jenom smůlu, ale 100 % mojí třídy byl z jedné země než já, a to z Vietnamu. Být jediným příslušníkem jiné země není zrovna ideální. Neberte mě špatně, moje třída byla opravdu úžasná, všichni byli hrozně milí a svědomití, ale všichni měli stejné jazykové problémy, měla jsem tedy opravdu problém rozumět tomu, co říkají no a oběd, ten pro mě byl utrpení. Soustředit se celý den na vše v angličtině je zpočátku vyčerpávající. Teď si ale představte, že sedíte hodinu uprostřed davu, kteří se mezi sebou baví, překřikují a pro vás to vše zní jenom jako velice nelibé zvuky. Bolení hlavy jsem tedy měla na denním pořádaku.




Magisterské studium je již o mnoho volnější než studium angličtiny. Vybrat si můžete z ranních a večerních hodin a také z několika možných vyučovacích dnů. Já jsem si zvolila ranní vyučování 2 dny v týdnu. Školu jsem měla tedy v úterý a ve čtvrtek, přičemž každý den jsem měla dva předměty. Každý předmět byl vyučovaný v tříhodinovém bloku. Ve škole jsem tedy byla od 9 ráno do 4 odpoledne.

Z české vysoké školy jsem byla zvyklá na alespoň 9 předmětů za semestr, v realitě ale i mnohem více. Proto pro mě bylo příjemným překvapením, že na australských univerzitách jsou 3-4 předměty za semestr standart a že se člověk nemusí obávat státnic, protože dokončením všech předmětů dokončíte i školu a získáte titul. Super easy ne? Moje první 4 předměty byly: Accounting Fundamentals, Economics and Finance for Business, Managing People and Organisations a Principles of Marketing.


Zde je nutno podotknout, že způsob výuky se fundamentálně liší. V Česku jsem sotva na některé hodině promluvila, prezentovala či se jinak projevila. Na zkoušky se člověk připravoval ze stovky papírů a knih. Studium v Austrálii je mnohem více interaktivní. Učitelé nás zapojovali, rozdělovali nás do skupinek, kde jsme vymýšleli finanční, marketingové, manažerské plány, které jsme poté prezentovali zbytku třídy, hráli jsme vědomostní kvízy, připravovali prezentace a hodnotili reální problémy v oboru.





Úspěšné zvládnutí předmětu

Aby mohl student úspěšně dokončit předmět, tak musel do školy opravdu fyzicky chodit. Docházka byla tedy i zde důležitým faktorem. Každý předmět měl stanovené podmínky, ke zvládnutí předmětu. Zde vás možná překvapí, že závěrečná zkouška nebyla rozhodující. Uvedu vám příklad. V účetnictví jsme měli 1. blokový test, který měl hodnotu 15 %, 2. blokový test, který měl také hodnotu 15 %, projekt (opravdu hodně dlouhý a komplexní), který měl hodnotu 30 % a závěrečnou zkoušku s hodnotou 40 %. Tyto jednotlivé komponenty vám poskládaly závěrečnou známku. Pokud bych tedy vše zvládla na výbornou, ale neuspěla u závěrečné zkoušky, tak bych stále předmětem prošla.


Závěrečné zkoušky pro mě byly také opravdu velkým překvapením, které mi způsobilo nějaký ten stres. Poslední týden studia stále probíhala výuka. Ve čtvrtek jsem tedy seděla ve škole a poslouchala výklad, přičemž jsem věděla, že již v úterý, středu a čtvrtek probíhají závěrečné zkoušky. Na přípravu nám nedali tedy ani týden a ani jeden den volna mezi zkouškami. I přes počáteční šok jsem to ale zvládla, protože když člověk musí, tak musí.

Zhodnocení

Já osobně bych zhodnotila studium na australské univerzitě, jako mnohem jednodušší než to na české, ale zároveň jako mnohem praktičtější a jako studium, které vás připraví na reálnou práci mnohem lépe. V Česku se až moc soustředíme na minulost (doslova jsem měla několik předmětů, kde jsem se musela šprtat data prvních jeskynních maleb, vynálezu knihtisku a první žárovky, namísto novinek, které jsou v oboru jako média naprosto stěžejní). ICMS se považuje za velice inovativní školu, která podporuje tvořivost, vlastní myšlení a pokrok.


Pokud byste se rádi dozvěděli více, tak mi neváhejte napsat do komentářů. Musím totiž zjisit, jestli vlastně fungují (haha). Případně mi pošlete e-mail na lilien.buresova@gmail.com


Mějte se krásně,


Lilly


#Australia #Sydney #Studentvisa #ICMS #Manly #Sydneylife


117 views